1Sa 26 | CzeCSP | STEP | Tehdy přišli za Saulem do Gibeje Zífejci se slovy: David se skrývá na kopci Chakíla směrem k Ješímónu.

1 Samuel 26

David podruhé ušetří Saula

1 Tehdy přišli za Saulem do Gibeje Zífejci ^▼▼23,19 se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: David se skrývá na kopci Chakíla směrem ^{▼▼h.: na tvář; 24,3} k Ješímónu. 2 Saul vstal ^{▼▼n.: hned šel} a sestoupil do pustiny Zífu -- spolu s ním tři tisíce mužů vybraných z Izraele -- aby hledal Davida v pustině Zífu. 3 Saul se utábořil na kopci Chakíla u cesty ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}směrem k Ješímónu. David pobýval v pustině. Když zjistil, že Saul za ním přišel do pustiny, 4 poslal David ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}zvědy, aby se dozvěděl, že Saul opravdu ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přitáhl. 5 Potom David vstal a ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}šel na místo, kde se utábořil Saul. David zjistil místo, kde spal Saul i Abnér, ^{▼▼14,50; 17,55} syn Nérův, velitel ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}armády. Saul spal v ležení ^▼▼17,20p a lid ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}tábořil kolem něj. 6 David promluvil ^{▼▼h. odpověděl} a ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal se Chetejce ^{▼▼Joz 1,4; [jiným Chetejcem v Davidových službách byl Urijáš (2S 11,3)]} Achímeleka a Abíšaje, syna Serújina, ^{▼▼[Serúja byla starší Davidova sestra (1Pa 2,16), Abíšaj (2S 2,18) a Jóab (2S 8,16) byli tedy jeho synovci]} bratra Jóabova: Kdo se mnou sestoupí k Saulovi do tábora? ^{▼▼srv. Sd 7,10} Abíšaj řekl: Já s tebou sestoupím. 7 David s Abíšajem přišel v noci k lidu ^{▼▼n.: vojsku; srv. 13,2.4.8} a hle, Saul ležel a spal v ležení ^▼▼17,20p a jeho kopí bylo zabodnuté v zemi u ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}hlavy. Abnér a lid ležel kolem něj.

8 Abíšaj řekl Davidovi: Bůh dnes vydal ^{▼▼17,46; 24,19} tvého nepřítele do tvé ruky. ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Dovol, ať ho teď jednou ranou přibodnu ^{▼▼18,11; 19,10} kopím k zemi, ⌈druhou nebudu potřebovat.⌉ ^{▼▼n.: a nebudu muset ránu opakovat} 9 David řekl Abíšajovi: Nezabíjej ^{▼▼n.: Nenič; Jr 2,30} ho! Vždyť kdo může vztáhnout ruku ^{▼▼22,17; 2S 1,14; Est 8,7; Sk 12,1} na Hospodinova pomazaného ^{▼▼24,7.11} a zůstat bez ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}trestu?

10 David řekl: Jakože živ je Hospodin, ^▼▼25,34 jistě jej postihne ^▼▼25,38 Hospodin nebo přijde jeho den a zemře nebo ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}vyjde do boje a bude smeten. ^{▼▼12,25; n.: zahyne, Gn 19,15.17; Nu 16,26} 11 Ať je to ode mě vzdáleno kvůli Hospodinu, ^{▼▼24,7; 1Kr 21,3} abych vztáhl ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruku na Hospodinova pomazaného. Teď vezmi kopí, které je u jeho hlavy, a džbánek ^{▼▼1Kr 17,12} na vodu a pojďme. 12 Nato vzal David kopí a džbánek na vodu od Saulovy hlavy a ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odešli. Nikdo je neviděl, nikdo se to nedozvěděl, nikdo se neprobudil, protože všichni spali, neboť na ně padl hluboký spánek ^{▼▼Gn 2,21; Jb 4,13; Iz 29,10} od Hospodina. 13 Pak David přešel na protilehlou stranu a postavil se vpovzdálí na ^{▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499}vrcholku hory, takže mezi nimi ⌈byla velká vzdálenost.⌉ ^{▼▼h.: bylo mnoho místa} 14 David zavolal na lid a na Abnéra, syna Nérova: ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}Odpověz, ^{▼▼n.: Neodpovíš / Co neodpovídáš, …?} Abnére! Abnér odpověděl: Kdo jsi, že pokřikuješ ^{▼▼Jr 12,6; n.: voláš} na krále?

15 David řekl Abnérovi: ⌈Jsi ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}přece muž a nikdo ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}není⌉ ^{▼▼h.: Nejsi muž? A kdo je} v Izraeli jako ty. ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč jsi nestřežil svého pána a krále? ⌈Někdo z lidu⌉ ^{▼▼n.: Jeden člověk} přišel, aby zabil krále, tvého pána. 16 ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}To není dobré, ^{▼▼h.: dobrá věc} co jsi učinil. Jakože je živ Hospodin, ⌈jste syny smrti,⌉ ^{▼▼n : jste hodni s.; 20,30} protože jste nestřežili svého pána, Hospodinova pomazaného. Podívej se teď, kde je královo kopí a džbánek na vodu, které byly u jeho hlavy. 17 Když rozpoznal Saul Davidův hlas, řekl: Je to tvůj hlas, můj synu Davide? David ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Je to můj hlas, můj pane a králi. ^{▼▼24,9; Jr 38,9} 18 Dále řekl: ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč můj pán pronásleduje svého otroka? Co jsem udělal? Jaké zlo je ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}při mně? ^{▼▼12,5; h.: v mé ruce; n : Čím jsem vinen?} 19 Nyní ať vyslechne můj pán a král ^{▼▼srv. Jr 37,20} slova svého otroka: Jestliže tě proti mně podněcuje Hospodin, ať přijme ^{▼▼h.: cítí; Am 5,21} přídavnou oběť. ^▼▼3,14 Jestliže však lidé, ^{▼▼h.: synové člověka; Gn 11,5; Ž 36,8} ať jsou prokletí ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinem, neboť mě dnes vyhnali, abych neměl podíl na Hospodinově dědictví, ^{▼▼2S 20,19} se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Jdi sloužit ^{▼▼h.: a služ; Dt 8,19p} jiným bohům. 20 A nyní ať nepadne ^{▼▼n.: není vylita} má krev na zem ⌈pryč z Hospodinovy přítomnosti.⌉ ^{▼▼n.: od H. tváře} Vždyť izraelský král ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vytáhl, aby hledal jednu blechu, ^▼▼24,15! jako se honí koroptev ^{▼▼Jr 17,11; Sd 15,19} v horách. 21 Nato Saul řekl: Zhřešil ^{▼▼15,24.30} jsem. Vrať se, můj synu Davide. Neudělám ti již nic zlého, za ^{▼▼Jr 29,19} to, že sis dnes ⌈vážil mého ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}života.⌉ ^{▼▼h.: má duše byla vzácná ve tvých očích; 18,30; Př 3,15} ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Ano, jednal jsem bláznivě ^{▼▼13,13; 2S 24,10} a převelice ^{▼▼n.: hrozně moc; Neh 2,2} jsem zbloudil. ^{▼▼Př 19,27; n.: se dal svést — Př 20,1; 28,10} 22 David odpověděl: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Zde je ⌈královo kopí.⌉ ^{▼▼dle Q; v. 16; n.: kopí, králi!} Ať přijde někdo ^{▼▼h.: jeden; v. 15} ze služebníků a vezme si ho. 23 Ať Hospodin odplatí ^{▼▼h.: navrátí; 25,21; Př 24,12; Sd 9,56} ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každému za jeho spravedlnost a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}věrnost. Když ^▼▼24,19 tě dnes Hospodin vydal do mé ruky, nechtěl ^{▼▼22,17; 15,9} jsem vztáhnout ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruku na Hospodinova pomazaného. 24 ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Zrovna ^{▼▼n.: Proto} tak jako ⌈jsem si dnes cenil tvého života,⌉ ^{▼▼h.: byla veliká tvá duše v mých očích; srv. v. 21} tak ať ⌈si cení Hospodin mého ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}života⌉ ^{▼▼h.: je velká má duše v H. očích; srv. Sk 20,24!} a vysvobodí mě ze všeho soužení. ^{▼▼10,19; Př 11,8}

25 Saul řekl Davidovi: Požehnaný ^{▼▼23,21; 25,32} jsi, můj synu Davide. ⌈Jistě ^▼▼25,28 to vykonáš ^{▼▼Sd 2,10; 6,27; n.: provedeš} a ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}opravdu to dokážeš.⌉ ^{▼▼n : Bezpochyby dokážeš vše, pro co se rozhodneš; 17,9; Jr 13,23} David pak šel svou cestou a Saul se vrátil na své místo.